Milí členové klubu,

poslední kola 1.ligy družstev žen, která rozhodovala, jestli se příští rok připojíme k mužům ve 2.lize, nebo zůstaneme v lize první, jsou za námi. Ještě nikdy jsem nezažila tak napínavou sezonu, protože štěstí (a naše výkony) nám opravdu nehrály do karet. Jak jsme tedy nakonec dopadly?

První 2 kola se hrála na pěkně připraveném hřišti v Sokolově 9.-10.6. mezi několika bouřkami. Nastoupily jsme v sestavě: Kačka Hradečná (5,1), Lenka Pavlíková (5,6), Amálka Hradečná (10,5) a já, Kim Hofmanová (6,3). V sobotu jsme se po pár jamkách kvůli bleskům vracely do klubovny nebo se ani nedostaly na start, pak odstartovaly, pak se vracely, a na konci hry se znovu modlily, aby nová mračna a hromy neznamenaly další bouřku. Úsměv z tváří nám počasí nesmazalo. S přehledem to ale zvládlo naše umístění po konci nedělního kola. S 521 ranami jsme totiž skončily na 11. sestupovém místě.

Měla bych zde asi vysvětlit, v jak bledé situaci jsme byly. Tím nechci holky nijak kritizovat, celou dobu jsem jim věřila a věděla, že umí hrát dobrý golf. Nicméně: Kačka Hradečná je na VŠCHT a zkouškové období tréninku nesvědčí, Lenka Pavlíková trénuje kvůli práci obdobně málo, já jsem v březnu začala měnit švih, a Amálka, přestože trénuje nejvíce, měla ještě hcp 10,7. V konkurenci 1.ligy jsme i se všemi našimi hcp, na které jsme kromě Amálky navíc nehrály, byly druhý nejslabší tým. Pořád jsme ale věřily, že tréninkem a vůlí (tou v dané situaci především), zvrátíme vývoj ligy v náš prospěch.

Pak Kačka, naše hráčka s nejlepším hcp, dostala 4 dny před posledními klíčovými koly ortézu. 27.-29.7. jsme tedy do Mladé Boleslavi vyrazily v sestavě: pomalu umírající naděje na udržení se, Lenka Pavlíková, Amálka Hradečná, Anička Urešová (11,0), a já. Čekaly nás tropické teploty a hřiště vyschlé natolik, že odskoky byly méně předvídatelné než na Líšnici. V pátek jsme všechny hrály dobře, Amálka i Anička si dokonce zlepšily hcp. Přesto jsme s celkovými 787 ranami zůstaly 11. Vše viselo na sobotní jamkovce, kde by prohra znamenala jistý sestup. Hrály jsme proti Alfrédovu, který se umístil na 10.místě 18 ran před námi. První šel foursome ve složení Amálka a Anička proti hráčkám s hcp 14,8 a 17,8. Za nimi jsem šla já první single proti hráčce s hcp 4,1, a za mnou Lenka druhý single proti hráčce také s hcp 4,1. Asi si umíte představit naše nervy, ale nic jsme nevzdávaly, všichni jsou přeci v jamkovce hratelní. A také že byly! Amálka s Aničkou vyhrály foursome, já single, jen Lenka po vyrovnaném boji prohrála. Alfrédov jsme tak porazily 2:1, díky čemuž jsme se posunuly na celkem bezpečné 10. místo z 12. V neděli jsme si ještě mohly pojistit 1. ligu postupem na 9. místo – ve speciálních případech totiž padají 3 týmy – ale prohrály jsme proti ještě silnějšímu Českému Švýcarsku. Jediný zápas v neděli vyhrála Lenka proti hráčce s hcp 8,0. Foursome ve stejném složení prohrál až na 18. jamce proti hcp 4,7 a 5,5. A já na 16. jamce proti hcp 0,3.

Přesto je 10. místo pro náš tým v konkurenci 1.ligy velkým úspěchem. Snad holky prominou, že mluvím za všechny, ale takovou radost jsme po lize hodně dlouho neměly. Uvidíme, jak dopadne v srpnu extraliga, ale zatím je skoro jisté, že se v 1.lize udržíme i na příští rok. Jsme ryze domácí tým, hráčky si nepůjčujeme, a tak mě těší, že budeme moci nadále náš malý klub reprezentovat ve společnosti hřišť jako je Karlštejn, Konopiště či Beroun. Chci touto cestou tedy poděkovat všem členům, že nám na schůzích výdaje na reprezentaci nezatrhli, výboru a panu Polavkovi jmenovitě, že nám koupili tak krásné šaty s logem GKL, které nám všichni chválili, caddy, kteří se s námi trápili na hřišti i na Jižní spojce. A samozřejmě všem hráčkám za to, jak dobře hrály a s jakým nasazením bojovaly. Díky :)

Tak na klidnější sezonu 2019 a postup mužského týmu zpět k nám do 1.ligy!

Kim Hofmanová

kapitánka