Golfový klub Líšnice je druhým nejstarším českým klubem. Za dobu trvání klubu se udalo mnohé. Abychom nezapomněli na ty, kteří tu hráli golf před námi, připomínají je jednotlivé Jamky.

1. Jamka zakladatelů

Jamka je věnována dvanácti zakládajícím členům. Byli to: Jaroslav Franta, Ladislav Haškovec, Jaroslav Hilbert, Adolf Hoffmeister, Jiří Chvojka, Karel Mikšíček, Richard Hampl, Prokop Sedlák, Vladimír Sedlák, Karel Vaněk, Ludvík Vaněk a Karel Vávra. Těchto 12 zakládajících členů založilo dne 21. 11. 1928 v bytě Adolfa Hoffmeistera ve Spálené ul. č. 3 Golfový klub Líšnice. Prvním prezidentem byl zvolen Karel Vávra. Tuto funkci vykonával jeden rok. V pořadí druhým prezidentem GKL byl JUDr. Ferdinand Tonder. I on vykonával prezidentskou funci jeden rok.

2. Haškovcova jamka

Při honu v roce 1928 objevil JUDr. Ladislav Haškovec pastvinu, na které se rozkládá dnešní hřiště. Pastvina byla téměř holá, porostlá nízkou plazící se travou. Každodenně byla spásána dobytkem obyvatel Líšnice. Na pastvu se vyhánělo ráno a večer. Přes den se mohl hrát golf. Soužití golfu a pastvy vydrželo až do konce padesátých let. Pak již nebyl dobytek na pastvu vyháněn a hřiště se muselo začít sekat.

3. Jamka mecenášů

Ve středu 5. července 1933 se konala pravidelná měsíční členská schůze GKL v Hodkovičkách a to na pozvání Jana Masaryka a JUDr. Viléma Pospíšila. Dne 6. září 1933 byli oba „mecenáši“ přijati za členy GKL. Jan Masaryk byl v letech 1925 až 1938 velvyslancem ČSR ve Velké Británii, později ministrem zahraničí exilové vlády ve Velké Británii. Funkci ministra zahraničí zastával i po válce. Zemřel za záhadných okolností 10. března 1948. JUDr. Vilém Pospíšil byl v letech 1926 až 1934 guvernérem nově vzniklé Národní banky Československé. Později byl jmenován zmocněným ministrem pro mezinárodní finanční jednání a zastupoval ČSR ve finanční komisi Společnosti národů. Zemřel 27. listopadu 1942.

4. Vaňkova jamka

Prezident GKL JUDr. Ludvík Vaněk byl jednou z prvních obětí pomsty po atentátu na R. Heydricha. Ve funkci prezidenta GKL působil 12 let od roku 1930 až do své smrti 31. 5. 1942. Jeho život skončil na střelnici v Kobylisích. GKL mu titul prezidenta klubu zachoval i po smrti. Během působení R. Heydricha v protektorátu od 27. září 1941 i v době heydrichiády se stali obětmi represí také golfisté a lidé blízcí GKL. Z golfistů to byli generál Josef Bílý z GK Třemšín a Veleslav Wahl z GC Praha. Z lidí blízkých GKL to byl Zdeněk Bořek Dohalský. Památku JUDr. Ludvíka Vaňka připomíná i pomníček, umístěný na hřišti právě vedle jamky č. 4.

5. Hanákova jamka

Hanno Tonder, mezi golfisty nazývaný Hanák, byl nejvýznamnější českou golfovou osobností v letech 1933 až 1950. Mistrem republiky se stal v letech 1933, 1938, 1939, 1947, 1948 a 1950. V období války se stal mistrem Čech a Moravy v letech 1941, 1942 a 1943. V roce 1936 se stal senzací při postolympijské Velké soutěži národů v Baden-Badenu, kde obsadil mezi evropskou amatérskou elitou páté místo. Toto Tonderovo umístění silně povzneslo prestiž československého golfu v očích účastníků soutěže a umožnilo nehrajícímu kapitánovi československého družstva Miroslavu Švestkovi iniciovat schůzku kapitánů zúčastněných družstev, na které bylo rozhodnuto zahájit přípravu na založení Evropské golfové asociace (EGA). Příští rok byla EGA skutečně založena. Hanno Tonder se stal v roce 1951 politickým vězněm a pracoval v příbramských uranových dolech. Zanedlouho po návratu z vězení 21. 2. 1955 dobrovolně odešel ze života.

6. Jamka sportovců

Mezi členy a přáteli GKL byla řada významných sportovců z jiných sportovních odvětví. V předválečném a těsně poválečném období to byl vynikající hokejista a tenista Josef Maleček. Z dlouholetých členů GKL to byli hokejisté Ing. Vladimír Kopecký a Gustav Schmaus a tenista JUDr. Zdeněk Stompfe. V padesátých letech vstoupil do GKL tenista František (Fanda) Stejskal a v šedesátých letech bývalý reprezentační hokejový brankář JUDr. František Krčma. Nejvýznamnější sportovní legendou, čestnou členkou GKL, je tenistka Martina Navrátilová.

7. Ivenova jamka

Bratr Hanno Tondera Ivo, mezi golfisty nazývaný Ivena, byl nejen dobrý golfista, ale též odvážný člověk. Za 2. světové války působil jako válečný stíhač, bojující ve Velké Británii. Dne 3. června 1942 byl nad mořem sestřelen a padl do zajetí. Internován byl v táboře Stalag Luft III poblíž městečka Sagan. Odtud uprchl při největším legendárním útěku zajatců vyhloubeným tunelem v noci z 24. na 25. března 1944. Na útěku byl chycen a jako protektorátní příslušník uvězněn v Praze na Pankráci. Později byl převezen do Lipska a odsouzen k trestu smrti. Z Lipska jej odvezli do Colditzu, hradu, který Němci přetvořili na speciální vězení pro významné zajatce, odsouzence k smrti a nenapravitelné útěkáře.

Naštěstí byl z vězení včas osvobozen odvážnou akcí předsunutou jednotkou americké armády. Po válce se Ivo Tonder vrátil do vlasti a pořídil si farmu u Mariánských Lázní. Tam byl však v roce 1949 zatčen a v zinscenovaném procesu postaven do čela protistátní lidovecké skupiny. Hrozil mu další trest smrti. Přes veškerou snahu soudců se nepodařilo Ivenovo spojení se zmíněnou skupinou prokázat a od soudu odešel pouze s jednoročním trestem. Z výkonu tohoto trestu však opět uprchl a dostal se do zahraničí. Převážnou část dalšího života prožil ve Velké Británii. Po listopadu 1989 byl jmenován do hodnosti generála letectva. Několikrát navštívil i GKL. Zemřel ve Velké Británii 4. května 1995.

8. Primátorská jamka

GKL má i jednu opravdovou zvláštnost. JUDr. Ludvíku Vaňkovi, popravenému nacisty, byl titul prezidenta klubu ponechán za zásluhy posmrtně, a proto v čele klubu stál mnoho let primátor. Funkci primátora klubu vykonával JUDr. Prokop Sedlák. Ten patřil s JUDr. Adolfem Hoffmeisterem, JUDr. Jaroslavem Hilbertem a JUDr. Jiřím Chvojkou k iniciátorům založení GKL. Tito čtyři spolu studovali a společně promovali na pražské právnické fakultě. V roce 1946 byl Prokop Sedlák zvolen do čela GKL ve funkci primátora a tuto funkci zastával 11 let až do roku 1957. Udržel klub zejména v nelehkých padesátých letech. V roce 1952, kdy byl učiněn pokus o likvidaci GKL a klubovna byla za asistence SNB zabrána pro uskladnění obilí, měl největší zásluhu na její záchraně. V roce 1957 dostal GKL definitivní výpověď z nájemní smlouvy na pozemek hřiště a bylo třeba klub zachránit jeho začleněním do sjednocené tělovýchovy. GKL jako celek vstoupil do pražské tělovýchovné jednoty Slavoj PZO a Prokop Sedlák ukončil svoji funkci primátora GKL.

9. Jamka emigrantů

Tato jamka je věnována všem golfistům - emigrantům, kteří museli před jakoukoliv totalitou opustit GKL a svoji zem. První emigranti odešli z republiky již v důsledku obsazení republiky nacisty. Těmi z GKL byli Adolf Hoffmeister a Ivo Tonder. Po únoru 1948 odešla část celé nové poválečné generace mladých hráčů. Byli to Jiří Klan, Justy Křižík, Jan Kruliš-Randa, Jiří Vilím a Eva Chvojková ml. Řada jejich vrstevníků z GKL, kteří s nimi v poválečném období trávili na Líšnici radostné chvíle, se vzdálila klubu, i když republiku neopustili. Těmi byli např. Čestmír Barta, Zdeněk Buldra, Jaroslav Franta ml. a Jaroslav Kulhánek. Jaroslav (Hoša) Kulhánek se koncem padesátých let do klubu vrátil. Někteří, jako např. Jiří Vilím se do klubu vrátili až po čtyřiceti letech a prožili v něm další léta. Třetí vlna emigrace byla po roce 1968. Do emigrace odešli např. Jaroslav Beneš, Zdeněk Šolín, Michal Spazier, Zdeněk a Jiřina Šperlovi, Ladislav Tscherpel a Čestmír Vejdělek.